SECURITY MAGAZÍN podcast

Jan Sechter byl velvyslancem v Polsku v letech 2008-2013 a v Rakousku v letech 2013-2018, v letech 2020-2022 byl náměstkem ministra dopravy a od léta 2022 je místopředsedou dopravní sekce Hospodářské komory ČR. Povídali jsme si o tématech polské volební kampaně a atmosféře v Polsku s důrazem na otázky modernizace polských ozbrojených sil, průmyslové spolupráce mezi Polskem a Jižní Koreou a mezi Polskem a Českou republikou, a vztahu Polska a Ukrajiny. Zásadní roli v kampani hraje téma ilegální migrace a řeč přišla také na film Zelená hranice Agnieszky Holland: "Střety mezi vládou a opozicí v Polsku jsou v emocionální rovině jinde, než jsme zvyklí u nás. Overkill, přehánění, je v Polsku úplně normální věc," říká k tomu Jan Sechter.

Horké léto a sněmovní bitva o tzv. konsolidační balíček, okurková sezóna, ale na pozadí toho všeho stále běží a připravují se modernizační a akviziční projekty Ministerstva obrany. V tomto ohledu sledujeme na pozadí trvající Ruské agrese proti Ukrajině bezprecedentní posilování především v Polsku, ale přidávají se další země. Potřebujeme posilovat ozbrojené síly a rozvíjet jejich schopnosti ve všech směrech? A je dosavadní průběh těchto procesů správně nastavený? I o tom jsme si povídali s místopředsedou výboru pro obranu, poslancem hnutí ANO a válečným veteránem s více než 20 odslouženými lety v armádě Pavlem Růžičkou. Zmínili jsme pozici státních podniků a věnovali se akvizicím vrtulníků Viper a Venom, BVP CV90, letounů F-35 nebo tanků Leopard 2.

Do Podcastu SM přijal naše pozvání armádní generál v.v. a bývalý náčelník generálního štábu AČR v letech 1998-2002 Jiří Šedivý. Tématem byl vývoj války na Ukrajině a očekávání spojená s ukrajinskou protiofenzívou, zkušenosti a možné inspirace pro další budování schopností AČR a obranyschopnosti České republiky. "Ruský útok na Ukrajinu mě překvapil. Z vojenského hlediska. Když jsem si vyhodnocoval, jak taková agrese má vypadat, co se musí udělat, jaké jsou schopnosti těch jednotlivých svazků, které tam Rusové měli, tak to nedávalo smysl (...) Na počátku své agrese předváděli něco, čemu jsme ani nevěřili, že je možné, že jsou takoví diletanti," říká generál Šedivý s tím, že se ale v mnohém poučili a Ukrajina čelí velmi složité situaci. Zmínili jsme otázku použití taktických jaderných zbraní i případnou odpověď Západu.

Naše pozvání do Podcast SM přijal předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer. Tématem byla současná bezpečnostní situace ve světě v kontextu války na Ukrajině, evropská reakce na ni. Koncept strategické autonomie, který představit francouzský prezident Macron, ale také rostoucí závislost Evropy na Číně, role OSN a Rady bezpečnosti v možném řešení konfliktu a v neposlední řadě význam smlouvy o obranné spolupráci (DCA) se Spojenými státy.

Říká se, že nejcennějším zbožím na světě je informace. A v případě  současného světa byznysu to platí dvojnásob. Informace o přehledu a  vývoji výroby, stejně jako kvalitu provedení však může dnes sledovat  umělá inteligence. Právě tyto informace, jedny z nejcennějších pro  úspěšné podnikání, dokáží v reálném čase zjistit takzvané chytré kamery  ve spojení s českým softwarem od Konica Minolta. Povídali jsme si o tom s  Michalem Šotkem, ředitelem divize Video Solution Services společnosti  Konica Minolta Business Solutions Czech.

S Janem Kotoučem, úspěšným českým spisovatelem žánrů military science fiction a space opera, magistrem v oboru Komunikace a masmédia, jsme si povídali nejen o jeho tvorbě a její možná vlajkové lodi, sérii románů z alternativní historie České země, ale také o umělé inteligenci, nebo o tom, jak složité je pro českého autora proniknout na světový trh s anglickým překladem své práce. Řeč přišla i na nedávný Comic Con, kde měl na starosti literární linii této světově proslulého festivalu.

Po 25. schůzi výboru pro obranu jsme požádali předsedu výboru a exministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) o odpovědi na několik otázek pro Podcast SM. V první řadě nás zajímal jeho názor na stav zakázky na pásová bojová vozidla pěchoty, kterou výbor na žádost zástupců ministerstva obrany projednal ve vyhrazeném režimu. "Můj osobní názor je, že to ještě nějakou dobu bude trvat, protože jednání jsou určitě komplikovaná. Termín by rezort stihnout mohl," řekl Lubomír Metnar s odkazem na plánované datum podpisu smlouvy do 31. května. Věc má podle exministra obrany dvě roviny: nezpochybnitelnou potřebu AČR modernizovat svou výzbroj, a nutnost, aby byly finanční prostředky vynaloženy efektivně a účelně z hlediska ceny, zapojení domácího průmyslu, harmonogramu dodání. V podcastu jsme se dále dotkli otázky kandidatury šéfky EK na post generální tajemnice NATO a konceptu strategické autonomie, který zmínil francouzský prezident Macron v Číně.

Naše pozvání do Podcastu SM přijal europoslanec za KDU-ČSL a také příslušník aktivní zálohy AČR Tomáš Zdechovský. Řeč byla o blížící se olympiádě a (ne)účasti ruských a běloruských sportovců v kontextu ruské agrese proti Ukrajině a válečných zločinů, ale také o žhavém tématu současnosti, kterým je zákaz prodeje aut se spalovacími motory. S tím souvisí také střetnutí ohledně návrhu EK normy Euro 7, podpora elektromobility, a v rámci toho pak zásadní otázky týkající se energetické soběstačnosti, nebo vznikající, či prohlubující se závislosti na Číně. Zmínili jsme také problém tzv. taxonomie, kterou Evropská komise podkopala pozice a výkon evropského obranného průmyslu, a věnovali jsme se vybavení a výzbroji jednotek AZ Armády České republiky. Podle Tomáše Zdechovského udělala armáda za poslední tři roky obrovský krok vpřed.

Od poloviny minulého roku se mluví o projektu, který iniciovalo sdružení LIGA LIBE, a který se propagován pod heslem "Nenechme je tam" nebo "Vážíme si hrdinů". Jde o záměr exhumace ostatků z hromadných hrobů v pražských Ďáblicích, kde jsou podle některých pohřbena těla například Václava Morávka, Jana Kubiše, Josefa Gabčíka, dalších výsadkářů, a dalších hrdinů protinacistického odboje, a to společně s mnoha dalšími oběťmi, ale také po válce popravenými nacisty či kolaboranty, například K.H. Franka či Emanuela Moravce, Jana Čurdy a dalších. A jde také o tzv. třetí odboj a ostatky například Zdeny Mašínové nebo Milady Horákové. Cílem je díky testům DNA umožnit důstojné pohřbení národních hrdinů a bojovníků za svobodu. LIGA LIBE k tomu organizuje podpisovou petici, oslovuje politiky. Chce zahájit dialog s dotčenými institucemi České republiky o financování celé akce. Jde o záměr, který v obecných rysech či na první pohled působí jako velmi bohulibý. Skrývají se za tím ale mnohé praktické problémy, mezi prvními již pochybnost nad tím, čí ostatky v ďáblických šachtách být mohou či nemohou, resp. co ve skutečnosti nacisté s ostatky například parašutistů po boji v Resslově ulici provedli. Právě parašutisté jsou zřejmě hlavním symbolem celé akce a k nim se především vztahuje heslo "Nenechme je tam." Historik Pavel Kmoch jej označuje za nesmyslný. Proč?

Poslanec Lubomír Wenzl (za ANO) má zkušenosti z aktivní služby u Policie České republiky i Vojenské policie, s níž absolvoval i zahraniční nasazení. Vystudoval Vysokou školu pozemního vojska ve Vyškově. V podcastu jsme se ho ptali, jak na dobu studií vzpomíná, na jeho zkušenosti zejména ze služby u Vojenské policie, aktuální situaci v tomto specifickém sboru, a také na jeho pohled na probíhající modernizaci Armády České republiky v kontextu zhoršené bezpečnostní situace.

Už víc než rok trvá otevřená ruská agrese proti Ukrajině. Lumír Němec, bezpečnostní poradce a válečný veterán situaci sleduje a nás zajímalo, jak vidí současnou situaci, co soudí o schopnostech ruského politického vedení, vojenského velení na různých úrovních, a také o výkonu jednotek v konkrétních situacích ovlivněných výcvikem, výzbrojí a zajištěním. Povídali jsme si také o "válce" na sociálních sítích, a v neposlední řadě i o potřebě posilovat kapacity obranného průmyslu, modernizovat výzbroj Armády České republiky a protože Lumír sloužil u Vojenské policie, nevynechali jsme téma současné situace po výměně na postu náčelníka Vojenské policie.

Do Podcastu SM jsme tentokrát pozvali poslance, člena Výboru pro obranu a starostu města Bučovice Jiřího Horáka (KDU-ČSL). Řeč byla o kampani v prezidentské volbě a specificky o výroku Andreje Babiše týkajícím se článku 5 Severoatlantické smlouvy, o proruské a dezinformační scéně v České republice, ale také o tématech, která řeší Parlamentní shromáždění NATO, kde české delegaci předsedá právě Jiří Horák. Povídali jsme si o přístupu Německa nebo Francie k podpoře Ukrajiny a komplikování vstupu Švédska do NATO v důsledku tureckých požadavků. A dotkli jsme se také otázky modernizace a akvizic české armády a projektu BVP, tanků anebo nadzvukových letounů: "F-35 jsou jednoznačně špička a počítá se, že budou sloužit desítky let. Ale armáda bude muset investovat značné částky do infrastruktury. Bude to drahé. Ale když chcete tu nejlepší techniku, která je na světě k dispozici, nemůžete předpokládat, že to bude za pár korun," říká poslanec Horák.

Po 21. schůzi sněmovního Výboru pro obranu jsme požádali jeho předsedu a exministra obrany za ANO Lubomíra Metnara o rozhovor na téma hodnocení uplynulého roku v oblasti akvizic a modernizace Armády České republiky, potřeby a možností aktualizace Koncepce výstavby Armády České republiky 2030, a konkrétně jsme se věnovali také aktuálnímu tématu jednání o nákupu 210 pásových BVP CV90, zejména nás zajímala otázka zapojení českého obranného průmyslu a určitý posun, který z jednání vyplynul - potřeba zapojit do smluvních vztahů výrobce, společnost BAE Systems Hägglunds. Zakázka byla vypsána jako G2G. Neotevírá změna dveře k možnému napadení zakázky ze strany dalších uchazečů? "Je to velmi dobrá otázka a budeme se jí dále zaobírat. Budeme chtít znát jasná právní stanoviska."

Do Podcastu SM jsme v novém roce pozvali prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka. Kromě hodnocení probíhajících kampaní pro prezidentské volby, kterých se před pěti lety osobně účastnil, nás zajímalo jeho hodnocení uplynulého roku z hlediska modernizačních a akvizičních projektů Armády České republiky, jeho názor na návrh zákona, kterým chce vláda zakotvit výdaje na obranu ve výši 2 % HDP. Zajímalo nás, jestli očekává přislíbenou úzkou spolupráci českého a slovenského obranného průmyslu na dodávce BVP CV90, a zda se podaří podepsat smlouvy s českými dodavateli před podpisem vlastní kupní smlouvy se Švédským královstvím. V obou otázkách je Jiří Hynek skeptický: "Nejlepší je zapojit se do výzkumu, vývoje nějakého nově vyvíjeného výrobku. Za námi chodí zahraniční partneři a nabízejí nám práci, která pro nás je nezajímavá. My tady nemáme kapacity na ohýbání plechů a vrtání děr. My chceme především práci lidských mozků." V závěru jsme otevřeli také téma nelegální migrace a s ní spojených bezpečnostních rizik, jimž se budeme podrobněji věnovat někdy příště.

Do Podcastu SM jsme pozvali pana Ing. Vojtěcha Fressera, jednatele společnosti Inflatech. Jak už název napovídá, tato společnost se zabývá mj. vývojem a výrobou nafukovacích návnad a klamných cílů pro armády NATO. Řeč byla o účelu a možnostech tohoto speciálního vybavení, o důležitých vlastnostech, které musí návnada mít, aby působila důvěryhodně. Ryze česká společnost se opírá o své zkušenosti se zpracováním materiálů, dlouholeté know-how. 

"Když teď budeme dělat třeba F-16, musíme to udělat tak, aby byla do 20 minut nafouknutelná, a nesmí to být obrovský box, se kterým se nelze pohybovat." Inflatech vyplnil mezeru na trhu. Doma se paradoxně potýká ve srovnání se zahraničím, například USA, s poněkud těžkopádným systémem armádních akvizic. 

V Podcastu SM jsme přivítali analytika a člena představenstva LEX - sdružení na ochranu práv majitelů zbraní Davida Karáska. Povídali jsme si o stavu implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853, kterou Evropská komise vyhodnocuje a téma začíná být opět aktuálním a povede se diskuse o dalších možných omezeních. Zmínili jsme také fungování novelizovaného zákona, kvality připravovaného nového zákona o zbraních, a také snahu chránit životní prostředí, nebo omezovat střelce, v rámci tlaku na omezení až zákaz olova ve střelách. David Karásek to považuje aktuálně za největší ohrožení pro zachování práv majitelů zbraní.

"Jak jsem měl možnost sledovat celou řadu výběrových řízení, nebo pokusů o výběrová řízení, tak cesta dělat kontrakty formou vláda-vláda je správná," říká v Podcastu SM místopředseda Výboru pro obranu Jan Lipavský za piráty. Jak hodnotí uplynulé funkční období v oblasti působnosti ministerstva obrany a co říká na největší probíhající akvizice? Munici ráže NATO by měla mít AČR možnost nakupovat od více výrobců podle své potřeby, "samozřejmě v tomto smyslu fandím české společnosti."

V úvodu jsme se dotkli tématu Afghánistánu. Evakuace spolupracovníků AČR mohla být připravena dříve a lépe, ale je dobře, že proběhla/probíhá, a hodnotit to můžeme, až bude operace skončena, říká Jan Lipavský a zmiňuje mj. ruskou ambasádu v Kábulu, která nebyla evakuovaná. Vidí v tom naději, že Taliban nebude podporovat nejradikálnější teroristická hnutí, protože mu zjevně záleží na dobrých vztazích s Moskvou, která by takové jednání netolerovala. Taliban má nosnou myšlenku islamismu a ač nejsou početní, představují ucelenou skupinu. Přesto ani pro ně nebude snadné Afghánistán spravovat a ovládat.

Zmínili jsme probíhající akvizice Ministerstva obrany, především tendr na pásová BVP, systém PVO a samohybná děla. Jan Lipavský by do rozběhnutého tendru na BVP a jeho parametrů nezasahoval. Za důležité považuje mít možnost nakoupenou techniku v budoucnu dále prostřednictvím domácího obranného průmyslu modernizovat a přizpůsobovat vyvíjejícím se potřebám AČR. V případě systému SPYDER a CAESAR označuje Jan Lipavský za problematické překročení původní plánované ceny. A je otázkou, kdy odhad ceny vznikl a co obsahoval.

Měla by česká děla střílet českou municí? "Armáda České republiky by měla mít možnost nakupovat munici dle vlastního uvážení. Zrovna munice většiny typů je takového charakteru, že ji lze velmi lehce soutěžit. Předpokládám, že taková soutěž bude otevřena i pro českou firmu. Nesouhlasil bych s tím, aby v kontraktu byl jeden konkrétní dodavatel munice, ať již z České republiky nebo z Francie. Samozřejmě v tomto smyslu fandím české společnosti, protože peníze poté zůstávají zde v Česku. Pokud je schopna dodat konkurenceschopný produkt, tak je na místě, aby to byla česká firma."

Jednou z priorit programu Pirátů v oblasti obrany je dosažení výdajů na obranu ve výši 2 % HDP do roku 2025. Podle Jana Lipavského je podstatné, aby byl zachován rostoucí trend a aby dával smysl plán akvizic. "Situace v okolí Evropy se žádným způsobem nezlepšuje a do obrany je potřeba investovat." Jaké jsou priority Pirátů v oblasti obrany, jak vnímají otázku tzv. Evropské armády a jak vnímají účast AČR v zahraničních misích?

Naše pozvání přijal poslanec sněmovního výboru pro obranu a výboru pro bezpečnost Pavel Růžička (ANO), také podvýborů pro Hasičský záchranný sbor nebo válečné veterány. Sám je veteránem misí v Kosovu a v Iráku, v armádě strávil 21 let. Mluvili jsme nejen o armádě, resp. její modernizaci a problematických akvizicích, ale také o zbraňové legislativě, protože to je téma, kterému se Pavel Růžička věnuje velmi intenzívně, a které díky přijetí úpravy LZPS opět do jisté míry rezonuje veřejným prostorem.   

Ministerstvu obrany zbývají v podstatě dva poslední měsíce do voleb na to, aby dotáhlo do zdárného konce nákup jednak samohybných děl CAESAR z Francie, jednak protiletadlových kompletů SPYDER z Izraele. V obou případech probíhají složitá jednání, a pro akvizici francouzských děl je zásadním tématem otázka domácí české výroby munice, nechce-li se Česká republika a její armáda dostat do závislosti na zahraničním dodavateli.   

"Usnesení výboru pro obranu bylo zcela jednoznačné. Jako Česká republika trváme na tom, aby děla Caesar využívala českou munici. My tady máme skvělý podnik STV Group, který vyrábí munici do celého světa, a byla by ostuda, kdyby naše výzbroj používala úplně jinou munici," říká v podcastu poslanec Růžička. Pokud jde o nárůst pořizovací ceny u obou akvizic, lze jej do jisté míry vysvětlit obecně vyšší cenou vstupů oproti době, kdy byla stanovena hodnota zakázek. Další otázkou ovšem podle poslance je, co přesně armáda u obou systémů naspecifikovala za požadavky.   

Ministerstvo obrany mělo po celé volební období podporu výboru pro obranu. Jeho rozpočet rostl a dnes je prakticky dvojnásobný oproti roku 2013. Pavel Růžička říká, že k omezení jeho nárůstu by musela přistoupit v dané situaci i opozice. Důležité je, aby se armáda dokázala přizpůsobovat a mít v záloze "plán B". Čímž jsme se dostali k tendru na pásová bojová vozidla pěchoty, u kterého je již jisté, že do voleb neskončí, jeho možným alternativám, a kromě dalšího také k roli státního podniku VOP CZ v něm. Pavel Růžička si vůči němu servítky nebere: "Zachránit VOP tím, že bude integrátorem a od výrobce koupí věc za stovku a za pět set ji prodá ministerstvu, aby byla zisková, to je postavené na hlavu. Takový podnik nepotřebujeme. Máme tady civilní podniky, které se zbrojní výrobou zabývají na úplně jiné úrovni než VOP v posledních letech a u nich bych si dokázal představit roli integrátora, který to umí zprocesovat. U VOP ne."  

Posledním tématem byla otázka stažení koaličních jednotek z Afghánistánu. Pavel Růžička sdílí postoj prezidenta Zemana, že jde o předčasný krok, který bude mít následky i svou cenu. Dvacet let se dařilo terorismu v Afghánistánu a z Afghánistánu do světa se šířícímu terorismu čelit, nyní se "zvedla stavidla". Ve schopnost nebo ochotu domácích pravidelných ozbrojených složek udržet v zemi civilizovaný režim Pavel Růžička s odkazem na iráckou zkušenost příliš nevěří. Je vůbec podle něj otázkou, jestli z pravidelné armády něco po odchodu spojeneckých sil zůstane.

Ing. Aleš Špidka je pedagogem Cevro Institutu zabývajícím se kybernetickou bezpečností a ochranou informací, prezidentem profesního sdružení ČIMIB (Český institut manažerů informační bezpečnosti), člověkem s bohatými zkušenostmi v tomto oboru. Povídali jsme si o povědomí obyvatel České republiky o rizicích v kyberprostoru a jeho vývoji. A nejen obyvatel, ale také firem a institucí.    

Technologie prostupují naším životem stále intenzivněji, aniž bychom si to někdy uvědomovali, a stáváme se na nich stále závislejší. To je trend, s nímž lze nesouhlasit, ale to je tak vše, co se proti tomu dá dělat. "Kyberprostor jsme si vytvořili s nějakou bohulibou myšlenkou, abychom mohli sdílet informace, abychom se dokázali vzdělávat, abychom si mohli hrát. Najdete tam úplně všechno, informace o všem. Najdete tam sex, najdete tam cokoli, co potřebujete. No. Ale zapomněli jsme na jeho zranitelnost," říká Aleš Špidla v rozhovoru.

V Podcastu SM jsme přivítali místopředsedu KDU-ČSL, předsedu poslaneckého klubu a člena sněmovního Výboru pro obranu Jana Bartoška, a věnovali jsme se především obraně, a to z perspektivy úspěšně či neúspěšně probíhajících akvizic Ministerstva obrany, modernizačních projektů. Potřebuje Česká republika vydávat 2 % HDP na obranu? Jedním z hlavních úkolů vlády v klidných dobách je připravovat se na doby neklidné, případně jim předcházet. Aby ozbrojené síly obstály a nejlépe odstrašily potenciální protivníky od nějaké akce proti nám, musejí být kromě dalšího vybavené efektivní, moderní technikou. Ty největší v poslední době skloňované, tedy BVP, PVO a samohybná děla ovšem v cílové rovince poněkud klopýtají. I u těch již uzavřených se zpětně vyskytují problémy, jako pokuta od ÚOHS ve věci vrtulníků. 

"Občas Ministerstv obrany vypadá jako začarovaný zámek ve špatné pohádce," říká Jan Bartošek. Řešení vidí v intenzívnějším využití možností, které poskytuje formát akvizic G2G, tedy nákupy mezivládní dohodou, zejména u největších akvizic. Proces se musí zrychlit. A zásadní je účast našeho domácího průmyslu na těchto zakázkách v maximální možné míře, a tím rozvoj jeho kapacit a schopností. Další omezení plánovaného růstu prostředků na obranu, jak je v návrhu státního rozpočtu a rozpočtového výhledu představila vláda, označuje Jan Bartošek za riziko, "hanbu a ostudu", nejen následně po velmi dobrém vystoupení armády v rámci řešení průběhu epidemie. 

Soutěž na pásová BVP, jako dosud největší armádní akvizice České repubiky, skončí podle jeho slov neúspěchem. BVP ale potřebujeme. Jestliže přesun části variant na kolovou platformu, jak o ní hovořil poslanec Pavel Růžička, prostředky uspoří, je to podle Jana Bartoška možná cesta. Důležité bude, zda takové řešení případně podpoří armáda. Bude-li tendr pokračovat, jak probíhá dosud, je ohrožen také termín 1. ledna 2026, do kdy má ČR poskytnout podle svého závazku Alianci tzv. brigádní úkolové uskupení českého typu. "Vzniknou-li důvody, proč tendr zrušit, jsem přesvědčený, že další krokem musí být jednoznačně dohoda G2G," říká v podcastu Jan Bartošek.

Naše pozvání přijal prof. Miroslav Bárta, egyptolog, archeolog, ředitel Českého egyptologického ústavu, který se zabývá mj. studiem vývoje civilizací. Nedávno byla vydána jeho nová kniha, Sedm zákonů: Jak se civilizace rodí, rostou a upadají. Kromě ní byla řeč především o reakci české společnosti a českého státu na pandemii: "Měli jsme tu smůlu, že během podzimu, a trvá to dosud, se spousta reprezentantů nechala ukázat nebo vyfotit na nelegálních párty, oslavách, večeřích, a to má úplně stejně destruktivní účinek na společnost jako vlastní virus."    

"Kolaps civilizace nikdy neznamenal zánik, vyhubení, katastrofu. Vždy dochází v uvozovkách pouze k tomu, že se sníží složitost společnosti, které na přechodnou dobu docházejí zdroje."

Do Podcastu Security Magazínu jsme pozvali Davida Bohbota, izraelského bezpečnostního experta a bývalého příslušníka IDF, který od 90. let žije v České republice. Proč došlo k eskalaci konfliktu v Izraeli, co je cílem teroristů a jak jim může Izrael efektivně čelit? 

Rakety se navzdory obecné představě do uzavřeného Pásma Gazy nepašují. Teroristé získali schopnost je vyrábět. Izrael má dnes silnou pozici i na mezinárodním poli, ale v konečném důsledku musí spoléhat sám na sebe. Významným prostředkem obrany je fyzická likvidace teroristů vycvičených v ovládání zbraní, protože těch nemá Hamás a další aktéři nevyčerpatelnou zásobu. Izrael nesmí ukázat slabost. Pro dlouhodobé mírové řešení nemá ve změti uskupení palestinských Arabů spolehlivého partnera. A problémy čekají i Evropu. David Bohbot ale naprosto nesouhlasí s tím, že by bylo "pozdě", jak mnozí říkají. 

V Podcastu Security Magazínu jsme přivítali Miroslava Lidinského,  bývalého policistu a vojáka AČR, příslušníka speciální jednotky SOG,  veterána z Afghánistánu. Od obrany jako priority státu a jejích  prostředků a rozvíjení schopností vševojskové armády, která se musí  přizpůsobit stavu společnosti, jsme se dostali k jeho osobním  zkušenostem u pohraniční policie, u zásahové jednotky a k rozdílu mezi  službou policisty a službou vojáka v misi:  "U zásahové jednotky si  určujeme místo, čas i způsob provedení zákroku. A většinou to byla i  přesila, plánované akce. Neplánovaných bylo mizivé procento. Při plnění  bojových úkolů v Afghánistánu to bylo obráceně. Tam si čas a místo,  často i způsob boje, určoval nepřítel."  

A mluvili jsme také o tom, co by měl nebo mohl stát udělat pro veterány,  a nejen třeba v důsledku válečného zranění tělesně postižené. Mirek, s  následky těžce zraněný na misi v Afghánistánu, reprezentoval Českou  republiku na paralympiádě v Koreji v roce 2018 v alpských disciplínách.  Teď už chce být "jen bafuňářem." - "Když reprezentujete Českou  republiku, máte znovu vlajku na rameni, máte znovu pocit, jako byste  byli ve službě," říká.  

Do studia nadto přišel přímo ze zákopů první světové války: účastní se  natáčení velkofilmu Na západní frontě klid.

"Když si představím, že by dnes měl Miloš Zeman vydat rozkaz k tomu,  abychom se bránili, tak se mi trošku potí ruce. Za důležitý krok k  bezpečnosti bych považoval, abychom vyjmuli z Ústavy přímou volbu  prezidenta," říká mj. Ivan Gabal v dalším díle Podcastu SM. Jeho slovy  jsme "do něj hodili niklák" a zaznělo množství kategorických a  podnětných postojů, které mají potenciál vzbudit ohlas, a o nichž má  význam přemýšlet.    "Máme zájem, aby vztah s Ruskem fungoval. Potřebujeme Rusko stabilní.  

Máme zájem na tom, aby Rusko prosperovalo. A aby se tam netrávili  opoziční politici a nefixlovaly volby." Tématem byla reakce České  republiky na útok ve Vrběticích z roku 2014, ruské zájmy a ruská  zahraniční politika, a v širším kontextu principy bezpečnosti a obrany  ČR, včetně role armády a významu vyšších výdajů investovaných do  ozbrojených sil a jejich modernizace. Natáčeli jsme 28. dubna. Kauza  Vrbětic se od té doby košatí.

V dalším díle Podcastu Security Magazínu jsme s Jiřím Hynkem, prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky, mluvili o situaci obranného průmyslu v probíhající pandemii, o nepříliš radostném vývoji na poli eurounijní zbraňové legislativy, pokrytectví, které v dnešní době často přísněji trestá slova než například násilné činy. A také o umělých překážkách pro obranný průmysl, kterému z ne zcela pochopitelných důvodů házejí klacky pod nohy i bankovní domy, a zákonadbalým společnostem odpírají nejen přístup třeba k úvěrům, ale i jen otevření běžného účtu. S vágním odkazem na rizika obchodu se zbraněmi. Co se s tím dá/má udělat? A co prezident AOBP ČR očekává od nově zřízené Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS), kterou zřídilo Ministerstvo obrany k podpoře exportu a obchodu v režimu vláda-vláda?

Pozvání do dalšího dílu Podcastu Security Magazínu přijala předsedkyně sněmovního Výboru pro obranu a starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS). Povídali jsme si o schopnosti společnosti i státu čelit krizovým situacím. O roli branných spolků a možnostech jejich využití a podpory ze strany státu. O akvizičních projektech Ministerstva obrany a potřebě ozbrojené síly modernizovat. Po volbách bude obrana čelit tlaku ze všech stran a musí mu odolat a uhájit nastoupený trend posilování rozpočtu. Armáda se musí vypořádat se svým vnitřním dluhem. "Prostředí, kterým jsme oblkopení, bezpečnější nebude." A dostali jsme se i k otázkám, které zajímají místní samosprávy: bezpečnost v ulicích, a také k problému domácího násilí - tématu, které nabylo na významu během tzv. lockdownů.

Armádní nákupy a využití v praxi.Naše pozvání přijal Lumír Němec, vojenský a bezpečnostní poradce, bývalý  policista, válečný veterán, bývalý náčelník útvaru speciálních operací  Vojenské policie SOG, účastník misí v Iráku, Kosovu, Afghánistánu.  Povídali jsme si o současných starostech policie při vymáhání vládních  proticovidových opatření. O jeho zkušenostech z Afghánistánu a dalším  vývoji v této zkoušené zemi, ale také o Sýrii, kam odjel v roce 2015  podporovat kurdské milice v boji proti Islámskému státu. A nejen to.

Pozvání do pilotního dílu našeho podcastu přijal Jaroslav Macošek,  youtuber z Tacticoolny, ale také velitel družstva mechanizované pěchoty  aktivních záloh AČR u 4. brigády rychlého nasazení, střelec a instruktor  obranné střelby. Povídali jsme si o nové zbraňové legislativě, o tom,  kdo jsou dnes vojáci Aktivních záloh a jak fungují za pandemie, a jestli  se hrobník umí v poli zakopat lépe než třeba gynekolog a že se pěšák  bojí tanků. Jak je na tom naše armáda s výzbrojí a že je potřeba ji  modernizovat. Je to nekonečný proces. Armáda potřebuje kvalitní výzbroj,  a musí vědět, s jakými prostředky může disponovat.