Vlákna

Jak by mohl vypadat český národní příběh pro 21. století? Dá se najít takový narativ, aby spojoval českou společnost? A jak takové příběhy vypadaly v minulosti? Uslyšíte o tom, že ve středověku bylo důležité, komu člověk patřil, v industriální éře zase hrály konstitutivní roli identity pracovní podmínky. Osmá epizoda Vláken se nevyhýbá ani Maryše a dojde i na husitství a Slovanskou epopej! Uslyšíte také o velrybě v Národním muzeu nebo o tom, že rozdíl mezi Českem a Slovenskem tkví mimo jiné ve vánočních pohlednicích Josefa Lady. Poslechněte si rozhovor filozofky Alice Koubové (FLÚ AV ČR, DAMU, Institut SYRI) s historičkou umění Milenou Bartlovou (UMPRUM).

Mohou se do neochoty české společnosti k zelené transformaci promítat vzpomínky na privatizaci v 90. letech? Co přesně se tehdy zvrtlo? A kterým částem Zelené dohody pro Evropu by se vyplatilo věnovat víc pozornosti? To jsou některé z otázek pro historičku Lenku Krátkou (ÚSD AV ČR) a environmentalistu Vojtěcha Koteckého (COŽP UK) v podcastu Vlákna o velkých transformacích. 

Šestá epizoda podcastu Vlákna zkoumá vztah divadla a politiky, hledá formy politického divadla a zároveň ho odlišuje od divadla ideologického. Profesor filozofie Tony Fisher z Royal Central School of Speech and Drama v Londýně a Radka Kunderová z DAMU v Praze debatují o současných hrách i podobách proti-divadelních předsudků a divadelní kritiky v minulosti. Jakou úlohu může hrát divadlo při řešení krizí a transformace společnosti? V čem tkví omezení tradičních politických reakcí na krize? A co musí zmizet, aby se mohla vyjevit socialita? I o tom uslyšíte v epizodě Divadlo jako odpověď na krize.

Tenhle díl podcastu Vlákna se ptá, k čemu všemu slouží zahrádky. Kde se v Česku v takové míře vzaly? Jakou roli hrají při lokální a udržitelné produkci potravin? A jak pomáhají při transferu vědeckých zjištění z východu na západ? Odpovědi nabízejí Petr Jehlička z Etnologického a sociologického ústavu AV ČR a z Institutu SYRI a Jan Vávra ze Sociologického ústavu AV ČR a z Institutu SYRI.

Podcast Vlákna nabízí debatu o klimatické krizi z filozofického hlediska. Cílem je identifikovat koncepty, které brzdí lidstvo při řešení klimatické krize. Které směry a naděje se ukazují jako slepé uličky? Které pojmy z východoasijské myšlenkové tradice bychom měli přijmout a proč? Co si odnést z výzkumu hodnot, které lidé připisují přírodě? A kde hledat zdroje pro překonávání environmentální tísně? Odpovědi nabízejí odbornice na udržitelnost Zuzana Harmáčková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, SYRI a Stockholm Resilience Centre a filozof Graham Parkes z Vídeňské univerzity. Epizoda vznikla ve spolupráci s Centrem pro environmentální a technologickou etiku–Praha (CETE-P).

Co se mění s nástupem umělé inteligence a nových technologií? Jak chytrá je umělá inteligence ve skutečnosti? Jak rozumět volání po regulaci velkých technologií? A jaké cíle a inspirace by měla mít Evropa? Poslechněte si debatu filozofa a odborníka na etiku a politiku umělé inteligence Marka Coeckelbergha z Vídeňské univerzity a Centra pro etiku životního prostředí a technologie v Praze (CETE-P, AV ČR) s odborníkem na strojové učení a umělou inteligenci Tomášem Mikolovem, který působí v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC, ČVUT).

Komunity navzdory: Špicberky a utečenecká centra ve východním Polsku. V první epizodě pOdcaStu Vlákna, který vzniká díky programu Odolná společnost pro 21. století Strategie AV21, debatují sociální antropoložka Zdenka Sokolíčková se socio-kulturním antropologem Michalem Šípošem o komunitách žijících navzdory, čelících minimálně dvojité prekaritě, jednak traumatům z minulosti nebo těžkým přírodním podmínkám, jednak legislativnímu rámci. Z čeho čerpají lidé zdroje a sílu žít dál a pokračovat v každodenních úkonech? Proč je pro antropology důležité znát životní příběhy lidí, které zkoumají? A zažívají jejich respondenti a respondentky rasismus? Kromě odpovědí na tyto otázky nabízí epizoda také hledání dalších paralel mezi dvěma terénními výzkumy vzdálenými v čase i prostoru.